22. prosince 2011 - zimní slunovrat na Špilberku
Tentokrát jsme se rozhodli věnovat teplo svých srdcí dominantě města Brna, přinést hradu prostřednictvím své fyzické přítomnosti něco radosti, života a prožitku štěstí, oslovit místo samotné a s ním celé naše město, dát mu vědět, že jsme, že žijeme, že víme, kde žijeme, a že jsme za to vděční a schopní nabídnout výměnou svou lásku a třeba - jako v tomto konkrétním případě - něco společného zpěvu pro všechny a pro vše minulé, přítomné i budoucí. Přestože jsme něco podobného nepodnikli poprvé, překvapila nás reakce místa. Byli jsme očekávaní, byli jsme vítaní a byli jsme potřební. A byli jsme v tom společně. Člověku se hned líp žije.
