Fabiánská zima

Poslední třetina ledna se v lidových pranostikách označuje jako fabiánská zima (podle sv. Fabiána připadajícího na 20. ledna). Bývá to nejsilnější část zimy s nejtužšími mrazy a největším množstvím sněhu. A letos nám zase jednou fabiánská zima ukazuje svou sílu. Dokonce Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu z důvodu silného mrazu.

Zimní počasí se odvíjí podle tradičního vzorce: vánoční oblevu - podle starých legend dal bůh Zeus pár slunečných dnů kolem Vánoc své lidské milence jako dar, aby nebylo zima jejich novorozenému synu - vystřídá novoroční mráz, aby ho přerušila tříkrálová obleva. Na konci tříkrálové oblevy končí tzv. časná zima a přichází vůbec nejchladnější část roku v etnometeorologii nazývaná doba studených psích dní (nebo také lednové psí dny), které se samo dále dělí na další tři části:

První je hyginská zima, která přichází na přelomu první a druhé lednové dekády, a po níž následuje kolem poloviny ledna priské oteplení. Sotva si příroda i člověk trochu odpočinou od třeskutých mrazů, nastává na konci druhé lednové dekády fabiánská zima. Když zima dosáhla svého vrcholu, když se mrazy řádně vyřádily, nemůže přijít nic jiného nežli oteplení, tentokrát v podobě hromniční oblevy (Hromnice má svátek 2. února), která trvá obvykle až do první poloviny první únorové dekády. Protože vzrůst teplot během tohoto období může být někdy až překvapivě prudký a protože na konci ledna se již dny velmi znatelně prodlužují (jen za leden se den prodlouží o více než hodinu), může být někdy hromniční obleva vnímána jako předzvěst sice ještě vzdáleného ale již se blížícího jara. Nezapomínejme však, že máme před sebou ještě únor, který je statisticky druhým nechladnějším měsícem roku. A nezapomínejme, že stejně jako přišla po fabiánské zimě hromniční obleva, přijde po hromniční oblevě zima, která tentokrát ponese název "tuhá únorová zima".

Zdroj: http://astro.wendys.cz/meteo.php?1

Stabilní zima mívala v minulosti i výhody. Na chladné dny se přesouvala řada prací v hospodářství. Patřily k nim například tradiční zabíjačky. Hospodští zase „ledovali“. Z rybníků vysekávali kusy ledu a vozili je do sklepů. Jako chlazení uskladněného piva vydržel led až do začátku léta.

Několik pranostik:

Fabiánská zima pálí

Fabiánské zimy se cikán bojí.

Na svatého Fabiána stromům opět míza dána.

Kdo se na Fabiána rozstůně, hned tak se neuzdraví.

Když přijde svatá Priska (18. ledna), pod saněmi píská.

Je-li na sv. Kanuta (19. ledna) teplý den, urodí se hojně obilí.

Chceme-li však být zdraví a silní po celý rok, potřebujeme studenou zimu:

Malá zima v lednu kašlem a těžkými nemocemi obtěžuje.

Když déšť leden smáčí, neduhy s ním kráčí.

V lednu-li často pršívá, na hřbitově záhonů přibývá.

Radost z teplého průběhu zimy neměli ani vinaři...

Pak-li leden mokrý bývá, jistě vína nenalívá.

Leden-li se v blátě brodí, nenaplní vinař sudy.

ani sedláci...

Je-li leden chladný a jasný, bude rok úrodný a krásný.

Nepromrzne-li půda, úrody dá poskrovnu.

Blaze sedlákovi v lednu u kamen a obilíčku pod sněhem.

Jak vysoko v zimě leží sníh, tak vysoko tráva poroste.

Tak ať nám pěkně roste. Ať si máme příští rok o masopustu při dojídání starých zásob zase čeho užívat.