Jarní zelenina, za kterou se neplatí

K prvním jarním zeleninám, kterými si můžeme obohatit svůj jídelníček, patří i jedna zvláštní skupina, které se říká zeleniny plané nebo divoké. I díky nim pro nás na jaře začíná být jednodušší dodržovat zásady čerstvosti, sezónnosti a lokálnosti. Stačí vyjít na zahrádku nebo si udělat krátký výlet do nejbližšího parku či lesa, ani nemusíte na farmářské trhy. Mezi plané zeleniny patří krom různých bylinek také některé plevele a první jarní květy.

Zdá se vám zvláštní považovat bylinky a plevele za potravinu? Nemáte chuť ani odvahu se do podobných experimentů pouštět? Nemusíte se bát, nejedná se o žádný šílený výstřelek ani bláznivý výmysl nejnovějších výživových trendů. Plané rostliny používali naši předkové odedávna, stačí zalistovat v některé starší kuchařce, kde dokonce najdeme recepty na využití mladých kopřiv, šťovíku či pampelišky.

Přírodní potraviny nám krom jiného pomáhají v našich snahách o návrat k přírodě, přirozenosti, jednoduchosti a tradicím. Není bez zajímavosti, že v oblastech, kde ve výživě mají divoce rostoucí zeleniny značný podíl (například na Kavkaze a v některých oblastech Ukrajiny a Běloruska, abychom jmenovali jen kraje nám zeměpisně nejbližší), žije značné množství dlouhověkých.

Uchylovat se k planým potravinám lidi nenutí jen nouze, hlad či neúroda. Dávní zemědělci například pěstovali jen obiloviny a luštěniny. Ostatní plodiny používali v jejich původní podobě. Přírodní rostliny jsou totiž nenahraditelným zdrojem vitamínů, minerálů a dalších důležitých látek, a to v koncentracích výrazně vyšších než je tomu u plodin kulturních. Jejich nevýhodou je omezená doba výskytu, téměř nemožnost skladování a někdy právě jejich "síla", na niž už dávno nejsme zvyklí.

Sami na sobě však poměrně snadno a bezpečně zjistíme, co a v jakých množstvích pro nás bude to pravé. O radu se můžeme obrátit také do různých publikací, výše zmíněných starších kuchařek a spoustu nápadů objevíme i na internetu. Do velikonoční nádivky konec konců bylinky a divoká zelenina patří tradičně a možná najdeme i další zdroje inspirací, stačí se zeptat v rodině nebo mezi kamarádkami.

Pro užití planých rostlin existuje několik obecně platných zásad a jistě nebude od věci si je shrnout. Syrové rostliny se podávají s nálevem, olejem a octem, vařené s pepřem, semeny římského kmínu nebo například bobulemi pistácií. Obyčejné luční bylinky výborně dochutí i chléb namazaný máslem či čerstvým sýrem. Mnohé divoké zeleniny je možné rozmixovat a denně pít jako ozdravující jarní nápoj. Plané rostliny se ale uplatní i v teplé kuchyni, lze je upravit stejně jako špenát, přidávat do polévek, či nádivek a pomazánek.

Rostliny během růstu obsahují stále více celulózy, tím se stávají méně stravitelné a chutné a stoupá jejich hořkost, proto se k výživě používají především byliny mladé. Hořkost se odstraní spařením a vylitím prvé vody, podobně jako u běžného špenátu nebo kapusty. Další možností je listy na několik hodin předem namočit do studené vody. Rostliny, které rostou ve stínu, jsou šťavnatější, stravitelnější a výživnější než ty, jež rostou na přímém slunci. Zkušenosti ukazují, že pokrmy jsou chutnější, když se k jejich úpravě použije směs několika druhů planých zelenin.

Mladé rostlinky sbíráme jen v čisté lokalitě, nejlépe na vlastní zahradě nebo ve volné přírodě, vyhýbáme se místům podél cest, chodníků a silnic. Před použitím vždy bylinky opláchneme tekoucí vodou. Lístky sbíráme pokud možno krátce před konzumací, dlouhé skladování se nedoporučuje.

A co je snad nejdůležitější, sbíráme pouze byliny, které bezpečně známe (podobně jako u hub). Nebezpečí otravy rostlinami je v našich podmínkách sice nepatrné, nicméně nelze je plně vyloučit. I zde se můžeme spolehnout na moudrost našich předků, k nejjedovatějším rostlinám patří čarodějné byliny dobře známé z pohádek a bájí jako rulík, durman, blín, kýchavice, konvalinka, oměj, vraní oko, zimolez nebo ocún, bolehlav a lilek.

Naopak k těm nejběžnějším a našemu zdraví také nejprospěšnějším patří staré známé kopřivy, které lze přidávat do leča, nádivek, nákypů či do těsta na bramboráky, dají se zapékat například s bramborami, pórkem sýrem a existuje celá řada receptů na kopřivové polévky. Dokonce se vaří i kopřivové pivo.

Čerstvé zelené listy medvědího česneku  jsou výborné pro jarní omlazovací kúru, protože odhleňují a čistí žaludek, střeva, ledviny i krev a odstraňují tak z těla škodlivé látky. Drobně nakrájené či nasekané listy můžeme sypat na chleba s máslem, na brambory nebo přidávat jako koření do polévek. Připravuje se z nich i špenát. Aby nebyl štiplavý, doporučuje se smíchat listy česneku s kopřivovými výhonky alespoň půl na půl. Léčivou specialitou je i medvědí víno.

Z popence břečťanolistého se v kuchyni pro příjemnou vůni a chuť používá mladá nekvetoucí nať, případně ještě měkká kvetoucí nať, která podporuje trávení, čistí krev a rozpouští hleny. Výborná je na chleba s máslem, do pomazánek, bramborové polévky, karbanátků, omáček, na maso,  dokonce se upravuje i jako špenát. Nať si dokonce můžeme usušit, podrtit a používat jako koření celoročně.

Cennou jarní kuchyňskou surovinou jsou i téměř všude rostoucí sedmikrásky, které mají nevýraznou nakyslou chuť a jejich květy i listy se přidávají do salátů, nádivek, pomazánek, karbanátků, omáček, bramborové kaše, míchaných vajíček, rizota i těstovin. Hodí se na chleba s máslem, omelety nebo na zdobení koláčů či dětem jako ozdoba na pudink.

Voňavé květy fialek se celá léta používaly ve voňavkářství, své využití ale mají i v kuchyni a v léčitelství. Listy a květy se přidávají do salátů, bramborových kaší, na chlebíčky či bagety, a hlavně do polévek, které listy zahustí a květy hezky ozdobí. Mimo to se květy hodí na ozdobu dortů a koláčů. Nemusíte je ani sypat moučkovým cukrem, jejich vlastní chuť je příjemně nasládlá.

Mladé listy pampelišky jsou jen mírně nahořklé a chutí připomínají hlávkový salát. Pomáhají harmonizovat metabolismus, mají spoustu vitamínů, kořen obsahuje inulin vhodný pro diabetiky. Přidávají se do salátů, očištěné a nadrobno pokrájené mladé kořínky můžete spolu s mrkvičkou přidávat například do polévek či rizota. Z pampeliškových listů se vaří také polévka podle receptu na polévku kopřivovou.

Lístky jitrocele jsou tužší a vyžadují nálev, šťavel a šťovík lze použít na okyselení, lebeda svou chutí připomíná zelený hrášek a výtečně chutná i ptačinec žabinec, který lze do salátů přidávat celoročně. Příroda nám prostě skýtá nepřeberné možnosti, jak si vylepšit a zpestřit jídelníček a zároveň udělat něco pro svoje zdraví. Závěrem recept na poněkud netypické využití tradiční léčivé byliny:  

Březové koupele ke snížení nadváhy
Březové koupele pomáhají při nenásilné redukční dietě. Použijeme dvě až tři hrsti čerstvých březových listů na jeden litr a připravíme si pět až deset litrů odvaru, který vlijeme do vany s šedesáti až sto litry vody. Koupel by měla trvat zhruba deset minut při mírné tělní teplotě vody. Po koupeli se neutíráme, zabalíme se pouze do županu a dynamicky se pohybujeme asi patnáct minut po místnosti. Koupel provádíme dvakrát, u těžších forem obezity i třikrát týdně, k tomu podáváme ještě šest čajových lžiček otrub a tři čajové lžičky lněného semene denně, a to i v dny, kdy koupel neprovádíme. Současně však musíme snížit příjem kalorií a přidat pravidelný pohyb. Kůru provádíme minimálně tři týdny, maximálně však tři měsíce.“

Použité zdroje:

 http://hobby.idnes.cz/plane-bylinky-propasujte-na-jare-do-kuchyne-koprivami-nacpete-mrazak-12c-/hobby-domov.aspx?c=A090420_115421_hobby-domov_mce

http://www.relaxuj.cz/jarni-bylinky/780