Špenát

Mezi první jarní zeleniny, které se objevují na pultech obchodů už začátkem dubna, patří špenát. Nejedná se o žádný trik, ale o odrůdu přezimovanou, která se seje v září a sklízí na jaře. Lahůdková varianta má temně zelené, výrazně zvlněné, hutné listy. Jarní špenát se vysévá brzy na jaře a sklízí koncem května. Má menší rovné listy světlezelené barvy, jež jsou velmi jemné a křehké. 

Špenát je listová zelenina pocházející z jihozápadní Asie. Vytváří přízemní volné listové růžice sytě zelených dlouze řapíkatých listů trojúhelníkovitého nebo vejčitého tvaru. V létě vyhání stonky s bílými nebo nazelenalými květy, ale rostlina po rozkvětu ztrácí na kvalitě a hořkne. Listy je třeba sklízet před nasazením na květ. V Evropě se špenát pěstuje asi od 14. století a předpokládá se, že původně byl vyšlechtěn z divoké lebedy.

Proti jarní únavě

Obsahuje beta-karoten, vitamíny C, B a K, lecitin, kyselinu listovou a vlákninu. Příznivě ovlivňuje činnost srdce, posiluje svaly, snižuje krevní tlak, podporuje krvetvorbu a pomáhá při zácpě. V léčebné kuchařce svaté Hildegardy se o špenátu dočteme pouze to, že je známý pro svůj silně projímavý účinek. V kombinaci s pažitkou a yzopem je považován za lék na kožní obtíže. Není vhodný při onemocnění dnou a při ledvinových kamenech.

Špenát ovlivňuje srážlivost krve, obsahuje antioxidanty snižující riziko infarktu a slouží k prevenci rakoviny. Je bohatý na karotenoidy, jež nám pomáhají proti stárnutí těla, a lutein, který může oddálit vznik onemocnění sítnice oka. Obsahuje také folát, jenž působí proti jarní únavě. Kvůli této látce se hodí i do stravování lidí trpících aftami.

Pro železné muže

Posiluje obranyschopnost organismu,  stimuluje libido, odvodňuje tělo a pomáhá při hubnutí. Obsahuje mnoho cenných látek, ale měli bychom ho jíst v malých porcích. Při velkém množství začínají látky bojovat o to, kterou má organismus první zpracovat a sliznice pak vstřebají jenom malou část.

Počátkem minulého století přispěla k oblibě špenátu kreslená postavička Pepka Námořníka a tvrzení, že špenát je bohatý na železo. Později se však ukázalo, že železo obsažené ve špenátu nedokáže lidský organismus díky vysokému obsahu kyseliny šťavelové a listové zužitkovat (podobně jako vápník),  problematický může být i vyšší obsah dusitanů.

Špenát a lebeda

V kuchyni se využívá jak v syrovém stavu, tak tepelně upravený. Tepelnou úpravou ztrácí vitamíny, vhodná je příprava v páře. Přidáním smetany nebo mléka se částečně neutralizuje velké množství kyseliny šťavelové. Kravské mléko však negativně působí na vstřebávání železa, proto se někdy doporučuje nahradit je mlékem rostlinným.

Špenát nevydrží dlouho čerstvý, uchovávat se dá pouze zmrazený. Dobrou náhradou špenátu může být čtyřboč rozložitá, zejména v letních měsících, které nejsou pro pěstování špenátu vhodné. Podobně lze použít i lebedu zahradní, a to všechny její barevné kultivary. Lebeda je také na rozdíl od špenátu mrazuvzdorná a lze ji sklízet postupně otrháváním lístků.

Mangold na játra i nervy

Podobně jako špenát se upravuje i mangold, mnohem starší zelenina pocházející ze středomoří, u nás se těšil velké oblibě už před 300 lety. Bývá považován za druh špenátu, ale příbuzný je s řepou a podobně jako ona obsahuje betain. Betain je spolu s dalšími složkami účinný proti kornatění cév, aktivuje činnost jater a brání jejich tukové degeneraci. Je bohatý na vitamíny C, A, B, E a minerální látky. Krom vody obsahuje také cukry, které mu dávají lehce nasládlou chuť. Je velmi účinný v prevenci nádorových onemocnění, posiluje nervový systém, pročisťuje krev a doporučuje se při chudokrevnosti. Může mít mírně projímavý účinek. Má ořechovou příchuť, nikdy nechutná palčivě ani ostře a na rozdíl od špenátu neobsahuje kyselinu šťavelovou.

Jeho barevné variety jsou nejen chutné a zdravé, ale působí i velmi dekorativním dojmem a hodí se i do ornamentálních zeleninových zahrad. Listy mangoldu se sklízí později než špenát, avšak ořezávat je můžeme po celou sezónu. Mladé listy se hodí i do salátů a silnější řapíky se používají samostatně jako náhrada chřestu.

Očista pomocí kopřiv

Asi nejznámější variantou jarních očistných "špenátů" je špenát z kopřiv. Ty je před úpravou třeba spařit horkou vodou. Někdy se mísí v poměru 1 : 1 se špenátem pravým. Při přípravě postupujeme v podstatě stejně jako u běžného špenátu. Na pánvi zpěníme na kapce oleje nadrobno nasekanou cibulku, přidáme spařené listy kopřivy a prolisované 1–3 stroužky česneku a vše mírně podusíme. Před dokončením přidáme celé vejce, promícháme a dochutíme solí a pepřem. Můžeme také zjemnit lžičkou másla nebo sladkou či kysanou smetanou.

Kopřivový špenát je výtečnou přílohou a chutí mnohdy předčí špenát z mrazícího boxu. Jen je třeba počítat s tím, že kopřivy výrazně zmenší objem – natrhejte jich proto hodně. Špenát z kopřiv je výborný i jako nádivka a přidává se například do karbanátků nebo polévek.

Pampeliška proti revmatismu

Dalším zajímavým zpestřením může být také špenát z mladých listů smetanky lékařské. Pampeliška čistí krev a pomáhá při dně a revmatismu. Díky své hořké chuti je vynikající při zažívacích potížích, použít lze list i kořen. Podle jednoduchého receptu se listy smetanky (500g) operou, posekají a mírně podlijí vodou. Zasypou se celozrnnou pšeničnou moukou (20g), osolí, přidá se nakrájená cibule. Špenát se dusí za občasného míchání 20 minut. Dochutí se rozetřeným česnekem a majoránkou, medvědím česnekem nebo mateřídouškou.

Stejným způsobem se připravují špenáty i z ostatních druhů rostlin: špenát z listů šťovíku je chutný, kyselá chuť vařením zmizí. Špenát z listů lebedy má sám o sobě příjemnou chuť a vůni, nemusí se přidávat koření ani česnek.

Jarní zelené víření může doplnit třeba netypický recept na polévku z mangoldu: Očistíme mangold, nakrájíme na menší kousky a dáme krátce povařit do vroucí slané vody. Přidáme jablečný mošt nebo víno. Dochutíme kmínem a pepřem, přilijeme pár kapek oleje. Nakonec doplníme tlučeným kořenem osladiče (kapradiny) a kousky piniových oříšků. Necháme přejít varem, přikryjeme pokličkou a ihned podáváme. 

Přejeme dobrou chuť, dobrou náladu, dobrou vitalitu, dobré počasí a vůbec dobré jarní dny!