Tradice jako odpověď a cesta
Stravování hrálo v životě člověka odedávna důležitou roli. Příprava jídel i jejich konzumace v sobě kromě prosté potřeby nasytit se skrývá i posvátný rozměr přijímání energie toho, co nás převyšuje do našeho života, a tím naše sladění s proudem této energie. Tradiční pokrmy podávané u příležitosti různých svátků, nám jako součást rituálů zděděných po předcích krom jiného umožňují vyjádřit svou společenskou příslušnost, skupinovou identitu, sounáležitost s celkem, historickou zkušenost a rodovou kontinuitu. Podporují tak pocit sociální soudržnosti, která v dnešním světě tak bolestně schází. Absence posvátného rozměru příjmu potravy v životě člověka tak přispívá k jeho pocitu prázdnoty v oblasti duchovní, který se snaží uspokojit různými dietními a jinými filosofiemi, kultem těla či rozumu a pobíháním mezi různými duchovními školami.
Základem tradičního myšlení našich předků bylo nadřazování zájmu skupiny nad zájmy jednotlivce. Člověk a jeho bližní tvořili celek, z nějž nebylo jedince v podstatě možné oddělit. Současný člověk je především jedinec, individualita. Požadavek svobody a nezávislosti dnes stojí nad zájmy společenství. Bohužel s sebou nese častý pocit neuspokojení s vlastním životem, nenaplněnosti, opuštěnosti, izolace a tíhy vědomí, že jsem na všechno sám. Žaludek, stejně jako solární plexus, citlivě reaguje na náš emoční život. V nepříjemných situacích se nám žaludek chvěje, stahuje, máme v něm kámen, máme ho jako na vodě nebo se nám dokonce obrací naruby. Informuje nás, že něco není v pořádku.
Pojďme se pokusit naplnit své hladové žaludky i duše pomocí dávné moudrosti, kterou budeme čerpat z pramenů po celém světě, protože názory na to, co má obsahovat strava přinášející zdraví, dlouhověkost, vnitřní spokojenost a produchovnění života, se na různých místech a v různých kulturách ve svém jádru překvapivě shodují. Žít fyzicky i duševně zdravě podle nich umožňuje schopnost člověka vyrovnat se se změnami, které život přináší, a znovunastolit rovnováhu energií, které nám přinášejí zdraví a štěstí. V oblasti jídla to pak znamená rozumět tomu, jak na nás působí různé potraviny v různou roční dobu, volit odpovídající druhy jídel i typy jejich přípravy, do celého procesu vkládat své uvědomění a správné pochopení zákonů přírody i vesmíru.
Příprava jídla je tradičně považovaná za výsadu, právo i povinnost žen, proto si zkusíme ukázat, jak nás může obohacovat, jak se z ní můžeme učit věci důležité pro náš celý život, a jak díky ní můžeme přispět ke zdraví a štěstí svých dětí, svého partnera, a konec konců i sebe sama. Budeme se věnovat tradičnímu ženskému vědění a umění, k němuž mimo jiné patří kouzla a čáry v kuchyni a u stolu, vytváření harmonie domova a péče o sebe i druhé podle tradičních receptů našich babiček. Přidáme k tomu i návod, jak začlenit tradiční postupy a způsoby myšlení do současného životního stylu a hlavně si podle tradičních receptur vždy společně něco dobrého uvaříme. Pokusíme se svou víru, že svět je dobrý vyjádřit tím, že budeme dobře vařit.